Jako student jsem dělal atletiku. Těžkou. Koule, kladivo .... Ale vždy mě to táhlo spíš k vytrvalostním sportům a polykání kilometrů. Začal jsem běhat, jezdit na kole, žádné rychlostní rekordy, ale hodiny se nepočítaly. Pak se objevil počátkem osmdesátých let v novinách článek o železných mužích a mé já se rozhodlo, že se k nim přidám. "Za tři roky to udělám taky!"
Tři roky připravy-nepřípravy uběhly, moc jsem najeto/naběháno/naplaváno neměl, ale stejně je to většinou o hlavě a v té jsem měl jasno. Jednoho pátečního večera jsem vyrazil do Prostějova a v sobotu večer jsem se již pyšnil titulem "Železný muž". Psal se myslím rok osmdesátšest. Následující roky vždy jednou obnovení titulu, nejlepší čas byl v Rakvicích (13 hod 20 min). Po změně režimu jsem železňáka vyměnil za jinou vytrvalostní výzvu - Krušnohorského Samsona na kole. Dva roky po sobě. Pak přišla výzva na maratón.
"Když jsem to mohl uběhnout po 180 km na kole a téměř čtyřech km plavání, proč bych to neuběhl jen tak?!" Zkusil jsem pražský maratón, někdy v roce 95. 3hod 25 min nebyl špatný čas.
Běhání i cyklistika, vše rekreačně, pokračovalo. Následoval ještě maraton v Madridu v 99, pak horský o šest týdnů později taky ve Španělsku (Španělé jej hrdě nazývali titulem "pravděpodobně nejtvrdší maratón na světě") a v roce 2002 jeden maraton v Zagrebu (osobák 3:20). Do toho nákup koloběžky a zpestření svých sportovních aktivit jízdou na tomto svérázném jízdním prostředku.
A pak loni, po vstupu do pražského běžeckého klubu "Bonbon" (http://www.bonbon.hustej.net/index.php?par=1) výzva kolegy: "Dáme v létě nějaký maratón."
"Tak jo, povídám, trochu změním své rekreační pobíhání v trénování a něco v létě 2011 dáme."
A zrovna ve stejné době Miloš Škorpil na své Běžecké škole (http://www.bezeckaskola.cz/) uvěřejnil tréninkový plán na Mamut ultramaratón (http://www.silvarun.eu/?lg=cz&str=1&id=100&n=mammut-ultramaraton).
"Že by? Jo!" Trénink začal. Sice na přelomu února a března víc jak měsíční výpadek kvůli nataženému svalu, ale trénink pokračuje podle plánu, který se každý čtvrtek objevuje na stránkách běžecké školy. I přes výpadek dodnes naběháno 683 km.
"Pokud se dožiju, snad to i přežiju."
