Už ani nepamatuju, kdy jsem naposledy běžel víc jak dvě hodiny. Letní únava, záda, zájezdy ... a najednou byla fyzička pryč. Pomalé nabíhání kilometrů na konci srpna a po dvou týdnech test, zda si tělo něco z dřívější formy pamatuje.
JO!!! Sice ne všechno, ale endorfiny už zase fungují. Jak by taky nemohly po takovémto běhu po Krkonoších:
Husova bouda (1077 m.n.m.), Pec pod Sněžkou (790), Obří důl (925), Slezký dům (1380), Luční bouda, Výrovka, Bufet na rozcestí, Liščí hora a znovu Husovka. Hezkých 24 km s hezkým převýšením nevím kolik za hezkého slunečného horka (naštěstí v téhle nadmořské výšce příjemná teplota i větřík) a za hezké necelé 3 hodiny.
Pekny probehnuti! Taky uz jsem premyslel se nekdy probehnout po horach.. Musim zkusit, navnadil jsi me. 12:)
OdpovědětVymazat2 12HonzaDe: Na horách je vždycky krásně, ať běžmo, kolmo či pěšmo. Navíc tam nehrozí přehřátí a vodový kolaps jako v nížinách, protože člověk ví, že musí mít vše s sebou. Což tobě nemusí nikdo říkat. Jen dumám, zda na tu noční desítku bereš i spacák a náhradní generátor. Hezký běh!
OdpovědětVymazat