Letní únava

Je to divné, ale mé statistiky jsou neúprosné. V měsících, kdy je vítr, zima, mráz, deštivo atd. (tj. po většinu roku :-) ), vždy naběhám víc kilometrů než v létě. Že by letní únava? Je fakt, že v létě přichází ke slovu kolo, ale naběhané kilometry jdou rapidně dolů.

Od Silvy se trénink změnil v nepravidelné pobíhání doplňované kolem a turistikou. K tomu se přidal týden na vodě na Hronu a pocit, že bych mohl dát ulevit věčně zlobící achilovce. Teď ještě přijde nějaké cyklování po Rakousku a nastane srpen, na který zatím s pevným odhodláním plánuji opět přechod od pobíhání k trénování. Víc jak měsíční zvolnění až vynulování běhu snad bude achilovce stačit. Pokud ne, má smůlu a bude se léčit tím, co jí pozlobilo. Srpen by tak mohl vystoupit ze statistického průměru a dostat se svým objemem na úroveň zimy. Na ŠUTR koncem října bych tak zase mohl něco natrénovat.

Mimochodem, Hron, to je paráda. Posun někam do předrevolučních dob. Jednoduchá tábořiště s minimem lidí. Potkat loď na vodě kromě vlastních souvodáků je vzácnost. Pitnou vodu raději na celý den s sebou, protože občerstvení rovnou u vody taky moc není. Lišky tam dávají dobrou noc (doslova) a medvědi jim u toho asistují. A na rozdíl od českých řek - pořád to teče.