Údolím Moravské Sázavy

Mám rád koloběžkové výlety s podporou vlaku. Svým způsobem bez starostí a v pohodě. Někdy se ale nezadaří.

5:40 ráno, Praha Libeň. ''Tahle souprava nemá vagón pro kola, musíte si ho někam dát. Jiná souprava nebyla k dispozici", volá na mě průvodčí, když pobíhám po perónu a hledám svůj vagon pro kolo. 
Uf! Ještě včera večer mi apka Můj vlak řekla nebo jiného a nechala mě vytvořit si pro mě i koloběžku rezervaci. Nu což, život přináší i horší chvíle.

Koloběžka do chodbičky a jede se. Představují si vlakvedoucího, jak běhal v Praze po nádraží a hledal svou soupravu do Brna. Když ji nenašel, vzal asi jinou.

Už dlouho jsem nejel po trati, na které by se neprováděla rekonstrukce. S drobným zpožděním se musí počítat. Trpělivostí je třeba se obrnit i v okamžiku, kdy průvodčí oznamuje poruchu trakčního vedení s nepředvídatelnou délkou zpoždění. "Vlaky v protisměru mají 70 minut, nevím, jak a kdy to projedeme." Nu což, život přináší i horší chvíle.

Dnes sedím ve vlaku do Ústí nad Orlicí. Toulavá kamera mě inspirovala k výletu údolím Moravské Sázavy. Pár kilometrů k tomu přidám a uvidím. Plán je cca 90 km. Z Ústi na Letohrad, Jablonné, Lanškroun, kolem Moravské Sázavy a přes Třebovou a Ústí do Chocně.

Za Brandýsem nad Orlicí vidím známé koupaliště. Tolikrát jsem jel kolem a ještě se neokoupal. Tak dnes. Ale o kus dál zjišťuju, že tudy dnes raději nepojedu. Stavaři si z části této cyklostezky udělali obslužnou komunikaci pro rekonstrukci železnice. Bláto, voda, stavební stroje. Děkuji, ne.

8:05, Ústí, zpoždění jen 50 minut. To jde. Teď už snad vše půjde jako na drátku. Začíná pohodové stoupání po cyklotrase 18 do Letohradu. Tento úsek si mi místy připomíná údolní cyklostezky v Rakousku. Paráda. V Letohradu melounová pauza.

Následuje Jablonné a Výprachtice, už trochu kopcovitější trasa. Místy spoléhám na svou paměť místo na mapu a trochu si zajíždím.

Ve Výprachticích začíná úsek údolím Moravské Sázavy, kvůli kterému tu dnes jsem. Stále mírně z kopce, příjemná asfaltová cesta bez provozu. Příště to budu muset jet v opačném směru. Po cestě dolů se mi nechce stavět u informačních cedulí.

Občerstvení v "kontejnerovém COOPu" v Albrechticích a za chvíli Lanškroun. Odsud už je to nudnější. Možná kvůli horku, možná kvůli charakteru trati. Přes Damníkov a u Třebovic se napojuju na cyklotrasu 24. Následující úsek jsem jel už loni při výletu ze Svitav do Ústí nad Orlicí.

Svou dnešní pouť končím v České Třebové, stopař ukazuje 69 km. Ostravanem zpět do Prahy, zpoždění jen 25 minut.

Trasa