Koukám na předpověď na sobotu. Žádné mraky, 25 ve stínu (to jest dost přes třicet na slunci). Tak nevím, mám jít koupit nějaký superultra ochranný faktor v opalovacím krému? Nebo si pořídit muslimský hábit? To první je vyzkoušené, ale to druhé by mohlo přinést nečekané výhody. Nepletu-li se, je jeho součástí pokrývka hlavy, takže úpal nehrozí. Volný splývavý šat zase zaručí, že se neoprudí citlivá místa a nikde se nic nezařeže. Možná i ty nutné zastávky u smrčku by se daly vypustit a ušetřit tak drahocenou minutu v honbě za Mamutem. Když to umí cyklisté za jízdy, proč by to nezvládl běžec za běhu, navíc kryt neproniknutelným ochranným oděvem, díky němuž to ani souběžci či náhodní kolemstojící nezaregistrují. Napadají mě tisíce novátorských řešení, ale raději toto téma nebudu rozebírat.
Kde jsou ty zlaté chladné plískavé kašovité dny letošní zimy, ve kterých se tak krásně honily kilometry. Žádné slunce, jen mrznoucí pot na čele, žádné prašné cesty, jen zledovatělý sníh, po kterém to jelo samo. Místo upocených dlaní jen krásně křečovitě mrazem pokroucené prsty. Úpal, úžeh ani spáleniny nehrozily (snad jen od kamen, když promrzlý tvor nebyl schopen vnímat jejich žár). To se to běhaly čtyřicítky! Ale nastávající sobotu? Nevidím jediný pozitivní rys. A přesto tam budu a Novohradské i rakouské hory se budou posmívat mému plouživému kroku snažícímu se v rytmu monotónního blues zhruba osmdesátpěttisíckrát předsunout jednu nohu před druhou. Bude žízeň, budou křeče, budou puchýře i odřeniny, žaludek bude protestovat, nohy odmítat jít natož běžet ... na co všechno jsem zapomněl. A přesto tam budu a budu věřit, že Milošův plán (byť nesplněn na 100 %), mi dá to přežít. Chápe to někdo?
Chápu, budu tam také.I já schovávám strach za úsměv a velkorysá slova, když nejde o život, nejde o nic, i já budu bojovat sama se sebou, jak jen to půjde. :-)
OdpovědětVymazathttp://www.bezeckaskola.cz/clanek-1039-schody-do-bezeckeho-nebe.html
Držím palce. Ilona